Na území Maďarska zřídila firma Baťa v roce 1931 sesterskou společnost, která však nevyvíjela činnost. Velmocenským rozhodnutím o připojení jižního Slovenska k Maďarsku se na území Maďarska ocitla Baťova továrna a síť prodejen. Následovalo vybudování nového závodu v údolí Tisy. V roce 1945 byly maďarské podniky vyňaty z Baťova majetku.
- v roce 1930 byla založena firma Baťa Magyarországi Cipöipari és Kereskedelmi r. t., Budapešť; její zřízení bylo úředně registrováno na jaře 1931; nerozvinula však činnost a v roce 1936 byla zrušena
- firma Baťa do Maďarska vyvážela klesající množství obuvi: 118 000 párů (rok 1928), 18 000 párů (rok 1932), 6 000 párů (rok 1935), 16 000 párů (rok 1938)
- dne 10. 10. 1938 byla zřízena společnost Cikta, Cipögyártási és kereskedelmi társaság kor. fel. Komárom (Spoločnosť pre výrobu a predaj obuvi s. r. o. Komárno), sídlem pak byly Nové Zámky; Cikta převzala podnikání firmy Baťa na ztraceném československém území přiděleném Maďarsku – továrna Nové Zámky, síť více než 120 prodejen; v roce 1941 zabráním jugoslávské Vojvodiny přešlo na území Maďarska 69 prodejen
- na jaře 1940 požádala společnost Cikta o povolení výstavby továrny v Martfü – vláda ho udělila se záměrem podpořit decentralizaci průmyslu v zemi
- 1940 – firma Cikta zakoupila 300 ha pozemků u řeky Tisy v Martfü poblíž Tiszaföldváru
- 1941 – architekt Jiří Voženílek, pracující ve zlínské centrále firmy Baťa, vypracoval urbanistický plán výstavby továrního a obytného komplexu v Martfü a začala výstavba továrny a v prosinci 1941 sem bylo přeneseno sídlo společnosti Cikta
- v roce 1942 v Martfü zahájena výroba převedením výroby kožené obuvi z továrny v Nových Zámcích (tam zůstala gumová obuv)
- v letech 1942–1943 bylo předáno k užívání několik továrních budov, skupina rodinných domků a svobodárna
- počet pracovníků v továrnách Nové Zámky a Martfü společnosti Cikta postupně stoupal: 1 142 (roku 1939), 1 881 (roku 1942), 2 392 (rok 1944)
- pro obchodování s různým zbožím byla 14. října 1942 založena sesterská společnost Kotva, Budapešť
- na konci války byly součásti společnosti Cikta rozděleny na území obnovených států – Nové Zámky v Československu, Martfü v Maďarsku
- v roce 1945 byla továrna v Nových Zámcích znárodněna podle československých zákonů, na maďarském území bylo vlastnictví továrny v Martfü dořešeno československo-maďarským protokolem 25. července 1949 – podnik přešel do vlastnictví maďarského státu
Zdroje:
- Z. Pokluda – J. Herman – M. Balaban, Baťa na všech kontinentech, Zlín 2020, ISBN 978-80-7454-928-1
- Martin Marek, Bouřlivá léta: Baťovské podnikatelské aktivity v širší střední Evropě za druhé světové války, In: Slovanský přehled – Slovanské historické studie, 3/2014, roč. 100, s. 629-687. ISSN 0037-6922
- David Kolumber, Spory o Baťův odkaz, Ostrava 2016, ISBN 978-80-7418-252-5
- Martin Jemelka – Ondřej Ševeček, Tovární města Baťova koncernu, Praha 2016, ISBN 978-80-200-2635-4
- Kálmán Hegedüs, Tisza Cipögyár Martfü, Szolnok 1974
- Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Zlín, Česko
