V Nizozemí otevřela firma Baťa svou první prodejnu v roce 1920, a o rok později zde přibyla také sesterská společnost. Do roku 1930 počet firemních prodejen stoupl na 30. V roce 1934 byla zahájena výroba v nové továrně v Bestu a při ní se budovalo obytné sídliště, výrobní i obytný celek se nazýval Batadorp. Kromě kožené a gumové obuvi se k výrobnímu sortimentu přidružila výroba pneumatik (1935) a punčoch a ponožek (1936). Před druhou světovou válkou měla v zemi firma, vedle továrny v Bestu, také 128 prodejen, brzy zde přibyly také sesterské společnosti. Po válce rozvoj podnikání pokračoval, vrcholu dosáhl v 60. letech. Obchodní síť v 90. letech slábla, zatímco výrobní aktivity pokračovaly.
- na podzim 1920 zřídila firma Baťa vlastní prodejnu v Amsterdamu
- dne 24. května 1921 byla zřízena sesterská společnost Bata, Maatschappij voor Schoen en Lederintustrie, Amsterdam
- v roce 1922 byly zřízeny dvě nové prodejny, roku 1924 další čtyři prodejny, roku 1925 ještě dvě nové prodejny
- v dubnu 1926 měla firma Baťa prodejnu v Groningenu; v roce 1928 byla zřízena jedna nová prodejna, v roce 1929 další jedna, v roce 1930 to bylo pět prodejen
- v únoru 1930 bylo v Nizozemí v provozu 10 prodejen
- v roce 1930 byla zřízena sesterská společnost N. V. Hollandsche Handelmaatschappij Bavé, Amsterdam
- v roce 1931 bylo zřízeno 12 nových prodejen, v roce 1932 tři další
- ve dnech 9. – 10. srpna 1933 se ujednala prodejní transakce – obecní rada v Bestu prodala 160 ha pozemků za 62 250 guldenů baťovské sesterské společnosti Nederlandsche Schoen en Lederfabrieken Bata
- nizozemská společnost založená roku 1921 měnila své návzy a v roce 1934 se jejím sídlem stal Best, působila zde pod názvem Nederlandsche Schoen en Lederfabrieken Bata, Best
- v roce 1933 byla zahájena výstavba firemního areálu v Bestu
- dne 24. března 1934 byly slavnostně otevřeny nové tovární budovy v Bestu-Batadorpu; po zahájení provozu zde pracovalo 300 dělníků, při zavádění výroby působili odborníci ze zlínských obuvnických provozů
- v letech 1933-1940 bylo postaveno 14 výrobních a provozních objektů podle standardních projektů ze Zlína; zároveň začala výstavba obytných domků pro zaměstnance; v letech 1933-1941 bylo vybudováno 64 domků a 4 internáty, obytné domy byly projektovány podle zlínského příkladu (zřejmě s účastí architekta Antonína Vítka); výrobní a obytná zóna získala pojmenování Batadorp
- v roce 1934 odjela skupina holandských chlapců za vzděláním do Baťovy učňovské školy ve Zlíně (Baťova škola práce)
- v únoru 1935 zde firma zahájila výrobu pneumatik vlastní značky, výrobu zaváděli zlínští odborníci; v roce 1938 bylo vyrobeno 5 395 kusů
- v roce 1936 k továrnímu komplexu v Bestu patřily 3 velké tovární budovy (tříetážové) a 14 menších hal; v továrně se vyráběla obuv kožená a gumová, byla zde i koželužna, papírna (výroba kartonových krabic), výroba krémů na boty, byla zde též strojírna
- v roce 1936 zde firma zahájila výrobu punčoch a ponožek
- k vybavení obytné zóny patřila jídelna (sloužila také jako kino, divadlo, ke sloužení mší), chlapecký a dívčí penzion, škola, obchody apod.
- sportovní a kulturní aktivity obyvatel podporoval spolek Bata Ontspannings Vereniging (fotbal, hokej, tenis, ping-pong, divadelní spolek, dechová hudba, promítání filmů); obyvatelům Bestu sloužilo také firmou udržované koupaliště a kulturní středisko
- v červenci 1937 bylo v Holandsku 100 firemních prodejen, v prosinci 1937 to bylo 125 prodejen; v průběhu roku 1939 se počet prodejen pohyboval mezi 125 a 128
- v prosinci 1937 byla v Bestu roční výroba skoro 2 000 000 párů obuvi, v továrně pracovalo téměř 1 300 zaměstnanců
- v roce 1938 holandská společnost Baťa vyrobila 1 892 119 párů obuvi (z toho 1 139 279 kožené a 752 840 gumové) a 1 297 842 párů punčoch
- v březnu 1938 byla zřízena sesterská společnost Abex Mij voor Advies en Bemiddeling in Exportzaken N. V., Eindhoven; sloužila k řízení zahraničních baťovských společností v západní Evropě a zámoří, v květnu 1939 byl Abex přemístěn do Cambridge v Anglii
- na podzim 1939 měla firma Baťa v Holandsku 2 642 zaměstnanců; z toho 1311 pracovalo ve výrobě, 1000 v prodeji, 276 v pomocných profesích a 55 v nákupu
- dne 24. 3. 1940 byla zřízena společnost Inovex N. V., Amsterdam (Internationale Organisatie voor Im-en Export N. V.)
- v roce 1939 byla zakoupena společnost N. V. De Tabaksplant, Amsterdam (N. V. Maatschappij tot Exploitatie van het gebouw „De Tabasksplant“)
- v roce 1943 společnost zaměstnávala 3303 osob, z toho 2111 v továrně a 1192 v prodejnách; vyráběla se obuv kožená (8 dílen) a také gumová (5 dílen), celkem 2 785 000 párů
- po konci druhé světové války bylo znovuotevřeno firemní vzdělávací středisko v Bestu, které bylo uznáno nizozemským ministerstvem školství (1950)
- kolem roku 1965 patřilo k prodejní síti v zemi 150 prodejen; v Bestu pracovalo 2500 lidí, vyráběla se zde dámská, pánská, dětská obuv, sportovní obuv, ponožky a punčochy
- v průběhu několika let – kolem roku 1970 – počet zaměstnanců firmy klesal: z 3000 na 1000 a potom na 600
- v sedmdesátých letech byla ukončena výroba v koželužně, gumárně a papírně
- kolem roku 1975 továrna vyráběla bezpečnostní obuv a punčochy
- v roce 1978 firma Baťa prodala obci Best přes 120 ha pozemků s plochami zemědělské půdy, s obytnou čtvrtí a s částí průmyslového areálu s několika budovami a se sportovním hřištěm; správa obce obytné domky rozprodala dosavadním nájemníkům; firma Baťa si nadále ponechala jádro továrního areálu a v zemi podnikala i nadále
- firma Baťa vydávala v Holandsku od roku 1934 periodika Bata – Koerier a De goede verkooper, později zde vycházel Kerstkoerier Bata (1951)
Zdroje:
- Z. Pokluda – J. Herman – M. Balaban, Baťa na všech kontinentech, Zlín 2020, ISBN 978-80-7454-928-1
- Thomas J. Bata, Remmembered, Zlín 2016, ISBN 978-80-7473-398-7
- Miroslav Kabela, Češi a Slováci uvízli v holandských močálech a bažinách, IN: Holandsko a my, Haarlem 1993, s. 162-165
- Elisabeth van Meer, Modernity on „Brabant´s Heath“ Building Batadorp in the Netherlands, 1932-1959, IN: Ondřej Ševeček, Martin Jemelka (edd.) – Company Towns of the Baťa Concern, s. 165-177, Stuttgart 2013, ISBN 978-3-515-10376-3
- Leon van Meijel – Teake Bouma, Batadorp, ruimtelijke en cultuurhistorische verkenning, Nijmegen 2011, 107 s. (https://www.gemeentebest.nl/data/downloadables/1/8/6/4/ruimtelijke-en-cultuurhistorische-verkenning-batadorp.pdf; 20. 3. 2018)
- Wim Berkers, Wilhelminadorp tussen Bata en Best, Geschiedenis tot 1960, 1983, 43 s.
- Inocenc Krutil, Nevšední osudy Baťova exportéra, Luhačovice 2014, 214 s. ISBN 978-80-85948-83-7
- Jaroslav Pagáč, Tomáš Baťa a 30 let jeho podnikatelské práce, Praha 1926, 328 s.
- Alain Gatti, Chausser les hommes qui vont pieds nus, Metz 2004, ISBN 2-87692-619-9
- Martin Marek, Bouřlivá léta: Baťovské podnikatelské aktivity v širší střední Evropě za druhé světové války, In: Slovanský přehled – Slovanské historické studie, roč. 100, 2014, č. 3, 629-687
- Martin Jemelka – Ondřej Ševeček, Tovární města Baťova koncernu, Praha 2016, 910 s. ISBN 978-80-200-2635-4
- Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Zlín, Česko
- Best Archiv, Netherland