Indonésie

Podnikání Tomáše Baťa na území dnešní Indonésie zaznamenáváme v roce 1930, kdy v zemi působily první prodejny. O rok později přibyla sesterská společnost a po několika letech také obuvnická továrna. Podnikání pokračovalo i v dalších desetiletích a v roce 1995 se rozšířilo o novou moderní továrnu. Firma Baťa podniká v zemi i dnes.

  • v roce 1926 měla firma Baťa pro zásobování meziválečné Holandské Indie skladiště a její export do země postupně stoupal: 5 000 párů (roku 1928), 390 000 párů (roku 1932), 242 000 párů (roku 1936), 657 000 párů (roku 1937)
  • v roce 1930 firma prodávala své boty ve vlastních prodejnách ve městech Batavia, Surabaya, Belang, Semerang, koncem toho roku byla otevřena pátá prodejna – Pandong
  • dne 15. října 1931 byla registrována společnost N. V. I. Schoenhandel Mij Bata, její sídlo bylo z Tandjoeng Prioku zanedlouho přeneseno do Batavie; v tomto roce firma v zemi zaměstnávala ve svých prodejnách a správkárnách 33 pracovníků
  • v roce 1932 se výrazně rozšířila prodejní síť o 31 nových prodejen: Semarang, Salatiga, Probolingo, Soerabaya II, Glodock, Cornelius, Priok, Soekaboemi, Poerwokerto, Tegal, Djoca, Tijlaptjap, Cheribon, Beutenzorg, Pekalongan, Magelang, Tasikmalai, Poerworedjo, Garoet, Bandoeng II, Bandewoso, Pasoeroan, Kediri, Djember, Madieon, Madjokerto, Blitar, Tjapoe, Banjowangi, Lomedjang, Malang II
  • v roce 1937 firma Baťa zakoupila pozemky pro vybudování obuvnické továrny
  • v roce 1938 firma měla v zemi 70 vlastních prodeje, v roce 1939 evidovala 269 prodejních míst
  • v letech 1935–1937 začínala výroba kožené obuvi ve vlastní výrobně firmy Baťa
  • v srpnu – září 1938 začalo budování novostavby továrny na koženou a gumovou obuv v místě Kalibata poblíž Batavie, výroba byla zahájena 22. listopadu 1939, (v roce 1940 místní úřady podřídily továrnu svému dozoru – s ohledem na vazby k mateřské společnosti v rozděleném a okupovaném Československu)
  • v roce 1941 továrna v Kalibatě vyrobila 2 100 000 párů gumové obuvi a 406 000 párů kožené obuvi
  • v srpnu 1945 byla vyhlášena samostatnost Indonésie a v novém státě byla firma nově registrována 11. října 1945; výroba v továrně v Kalibatě byla obnovena v květnu 1946
  • v důsledku válečných událostí poklesl počet prodejen, v roce 1947 firma provozovala 5 prodejen a 15 prodejních míst
  • v padesátých letech se rozšiřovala prodejní síť

Síť prodejen, Indonésie, 50. léta

  • v roce 1955 výroba továrny v Kalibatě dosáhla výše 1 200 000 párů kožené obuvi (15 % celkové výroby v Indonésii), a 3 280 000 párů gumové obuvi (25 % celkové výroby v Indonésii); počet zaměstnanců v továrně stoupl z 1514 osob v roce 1951 na 2016 v roce 1956
  • 1962 – v soupisu historicky existujících baťovských společností jsou pro území Indonésie evidovány: Bata Shoe Company Limited (Indonesia; formerly „N.V. Nederlandsche Indische Schoenhandel Maatschappij Bata“); P.T. Biro Bangunan Roba (Indonesia)
  • v letech 1965–1967 v důsledku politických změn bylo podnikání firmy v zemi dočasně omezeno (znárodnění)
  • v roce 1980 působila v Indonésii sesterská společnost Perusahaan Sepatu Bata P. T. (manufacturing, retail/dealer/wholesale/export)
  • v roce 1992 v Indonésii působily baťovské společnosti:
    • Bata Sepatu, Jakarta
    • Branch Office, Surabaya
    • Bata Sepatu, Medan
  • v červnu 1994 začala výstavba nové moderní továrny v městě Purwakarta, 75 kilometrů jihovýchodně od Jakarty; výroba byla zahájena v lednu 1995, zaměstnání zde našlo 500 pracovníků, roční výroba – kolem 3 500 000 párů obuvi

Zdroje:

  • Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Zlín, Česko
  • Podnikový archiv Bata, Batanagar, India
  • Bata, The Bata Shoe Organisation, 1978
  • Bohumil Lehár, Dějiny Baťova koncernu, Praha 1960
  • Jaroslav Pospíšil – Hana Pospíšilová, Rub a líc baťovských sporů, Zlín 2012, ISBN 978-80-7473-037-5
  • Thomas J. Bata, Remmembered, Zlín 2016, ISBN 978-80-7473-398-7
Továrna Purwakarta, r. 2013
Továrna Purwakarta, r. 2013

Továrna Kalibata (asi kolem r. 1970)
Továrna Kalibata (asi kolem r. 1970)