Polsko

V roce 1918 na území rakouskouherské Haliče začal Tomáš Baťa prodávat své boty. Své podnikání v Polsku zakrátko podpořil založením sesterské společnosti, ale definitivně v zemi zakotvil v roce 1929 zřízením nové společnosti Polska Spólka Obuwia Baťa S. A., Krakov. Vedle rozšiřování prodejní sítě byla zahájena výroba v nové továrně v Chelmku, který se stal pilířem baťovského podnikání v zemi. V roce 1939 přibyla továrna v Radomi a pokus s vybudováním dalšího závodu — Wólka Golębska.
V roce 1945, spolu se stanovením nových poválečných hranic, odpadly podnikatelské aktivity ve východní Haliči připojené k Ukrajině (Lvov), naopak přibyly podniky v bývalém německém Slezsku — Otmęt, Kamienna Góra, Gdaňsk. V letech 1946–1948 v procesu znárodňování v Polsku byly všechny bývalé baťovské podniky převedeny do vlastnictví polského státu.

• první Baťovy prodejny byly otevřeny v Haliči — počátkem roku 1918 v Krakově, v závěru roku ve Lvově a Přemyšlu; na území nově vymezeného polského státu působila v srpnu 1919 prodejna v Lodži; po několika letech provoz v prodejnách ustal
• v roce 1921 se v bilancích firmy Baťa evidovaly finanční pohyby sesterské společnost Bata Obuwi i Skori Krakov
• v letech 1928–1929 poklesl Baťův vývoz do Polska ze 480 000 párů na 225 000 párů
• dne 20. prosince 1929 založil Tomáš Baťa sesterskou společnost Polska Spólka Obuwia Baťa S. A., Krakov a 26. prosince 1929 byla zaregistrována u soudu v Krakově; důležitou součástí společnosti byla velká továrna v Chelmku (1932) a později také pobočná továrna v Radomi (1939)
• koncem roku 1942 zaměstnávala trojice baťovských podniků, tj. továrna Chelmek, továrna Radom, obchodní organizace Krakov celkem 7 223 zaměstnanců
• znárodnění v Polsku se vykonávalo podle zákona z roku 1946 a navazujících ministerských výnosů z 30. listopadu 1946 pro Chelmek a Ottmuth („Ota“ Fabryka Obuwia, Spółka Akcyjna – Otmęt; Polska Spólka Obuwia „Bata“ Spółka Akcyjna — Kraków); faktické převzetí znárodněného podniku v Chelmku následovalo 4. července 1947, ve stejném roce se tak nejspíš stalo i u společnosti v Otmętu; v roce 1947 ke znárodněným podnikům patřil i závod v Radomi
• koncem 70. let polská vláda navázala součinnost s firmou Baťa v návrhářství, výrobě a odbytu obuvi, tento pokus zanedlouho skončil
• v roce 1993 měla firma Baťa svou prodejnu ve Varšavě

Prodejní síť

• v březnu 1930 byla otevřena Baťova prodejna v Poznani, v dubnu následovala další prodejna ve Varšavě
• v roce 1932 byly otevřeny prodejny Lodž II, Nowy Sacz, Osvětim, Wejherowo, Chelmek, Grodno, Siemianowice, Pszczyna, Zyviec, Tarnopol, a celkem měla firma Baťa v zemi síť 49 prodejen

• v roce 1938 k prodejní síti patřilo 340 prodejen ve 235 lokalitách, v roce 1939 to bylo 371 prodejen
• na sklonku roku 1939 byla baťovská obchodní síť v Polsku s 371 prodejnami rozrušena: 102 prodejen se octlo v Hitlerově Německé říši; 150 prodejen bylo na území Generálního gouvernementu; 88 prodejen zabral Stalinův Sovětský svaz; 31 prodejen bylo likvidováno

Chelmek

• dne 29. srpna 1931 zakoupil Tomáš Baťa pozemky pro budování své továrny v Polsku; šlo o zemědělskou a lesní půdu poblíž Osvětimi v katastrech obcí Chelmek, Libiąż Wielki, Dąb, Bobrek v celkové rozloze 986 ha
• v prosinci 1931 odjelo do Zlína na zaučení 31 polských pracovníků pro továrnu v Chelmku, na jaře 1932 je následovalo několik pracovnic
• v lednu 1932 se v Chelmku dokončovala první výrobní hala a byla vybavována stroji; zároveň se stavělo několik obytných domků a dále penzion pro svobodné zaměstnance
• v důsledku vládního zákazu nebylo možno stavět baťovské patrové standardní budovy, ale pouze přízemní haly, kterých zde postupně vyrostl větší počet; proto vzhled výrobního areálu v Chelmku se odlišoval od ostatních baťovských továren; alespoň obytné sídliště se stavělo podle zlínského vzoru — podle návrhů F. L. Gahury; v roce 1932 byly postaveny tři domy (dva rodinné, jedna svobodárna)
• na jaře 1932 byla v továrně zahájena výroba, nejprve gumové obuvi a v průběhu dalších měsíců také kožené obuvi; v následující době přibývaly další výrobní haly vybavované strojním zařízením ze Zlína; v roce 1932 bylo vyrobeno 580 000 párů obuvi, o rok později to bylo 1 057 400 párů
• v listopadu 1932 odjela do Zlína do firemní učňovské školy (Baťova škola práce) první skupina 14–15 letých chlapců

• v listopadu 1932 byl založen sportovní klub „Chelmek“ (lyžování, stolní tenis, cyklistika, střelectví, atletika, divadelní odbor); v zimě 1934 byl vybudován můstek pro skoky na lyžích, v létě přibylo koupaliště a hřiště pro volejbal a basketbal, dále přibyly tři tenisové kurty a kuželna; v roce 1934 byla zřízena závodní knihovna, v roce 1935 přibyla závodní hudba
• v roce 1934 závod finančně podpořil dostavbu Obecního domu, stejně tak stavbu kostela v roce 1936
• v roce 1937 v baťovském areálu v Chelmku stálo 8 továrních hal, 14 rodinných domků (54 bytů) a 4 domů pro svobodné pracovníky; v roce 1939 v tovární kolonii žilo přibližně 250 obyvatel
• na podzim 1938 byla zřízena v Chelmku závodní učňovská škola podle baťovských zásad, stalo se tak po návratu stočlenné skupiny polských učňů, kteří se museli vrátit ze zlínské Baťovy školy práce; v roce 1938 byla v Chelmku otevřena mateřská školka
• na počátku války v září 1939 byl Chelmek obsazen německou armádou, v období 1939-1943 byl podnik podřízen německé komisařské zprávě; ředitelem se stal Němec Reinhold Dubberke

• znárodnění společnosti se provádělo podle polského zákona z roku 1946 a navazujícího ministerského výnosu z 30. listopadu 1946 pro Chelmek (Polska Spólka Obuwia „Bata“ Spółka Akcyjna — Kraków); podnik byl znárodněn 21. června 1947, faktické převzetí znárodněného podniku v Chelmku následovalo 4. července 1947; v roce 1948 nesl název Południowe Zakłady Obuwia w Chełmku
• v Chelmku vycházela pro Baťovy zaměstnance firemní noviny, 14. května 1934 to bylo Echo Chelmka, dalším periodikem byl Zprzedawca; od ledna 1939 vycházel list Organ Zwiazku Zawodowego Pracovników Polskiej Spółki Baťa SA v Chełmku-Rodzina Szewska, měsíčník továrních odborů

Radom

• v květnu 1939 firma Baťa získala do pronájmu v Radomi část nevyužitých budov po likvidované továrně ohýbaného nábytku Johanna Kohna; tovární objekty byly potom zakoupeny v roce 1943
• v roce 1939 působil tento závod jako pobočka továrny v Chelmku; za okupace nesl název Polska Spółka Obuwia Baťa SA w Krakowie Fabryka w Chełmku Oddział w Radomiu / „Bata“ Schuh und Lederwerke A. G. Zweigfabrik in Radom
• v roce 1940 v továrně pracovalo 110 osob, v roce 1941 to bylo 1 100 osob, na jaře 1942 vzrostl počet pracovníků na 2 400 lidí
• v roce 1942 bylo v továrně evidováno 3 279 zaměstnanců (Bata Schuh- und Lederwerke A. G., Krakau); v roce 1943 podnik zaměstnával celkem 3 299 pracovníků, z toho 2 502 ve výrobě a 797 v prodeji, roční výroba 2 617 000 párů obuvi

• podle zákona z roku 1946 se provádělo zestátnění závodu; dle rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu z 21. června 1947 byl k 1. říjnu 1947 ustanoven státní podnik Radomskie Zakłady Obuwia

 Wólka Golębska

• na jaře 1939 firma Baťa začala zde budovat továrnu (koželužnu), před začátkem války se ji však nepodařilo uvést do provozu, v prosinci zde stála mimo jiné tovární hala a budovaly se další dvě haly, tři skladiště, dva obytné domky a plánovaly se dvě koželužny, mechanické dílny, kotelna, jídelna; v závodě bylo evidováno 200 pracovníků; bližší zprávy o případné výrobě chybějí

Krakov

• v roce 1939 po obsazení Polska bylo pro prodejní síť na území Generálního gouvernementu zřízeno prodejní ústředí v Krakově Bata Schuh- und Lederwerke A. G. in Chelmek, Zweigstelle Krakau

Gdaňsk

• společenskou smlouvou z 19. května 1943 byla zřízena sesterská společnost Bata Schuhhandelsgesellschaft m. b. H., Gdaňsk; u zdejšího obchodního soudu byla registrována v červnu 1943, ředitelem společnosti byl Heinrich Dubberke v Chelmku

Lvov

• v letech 1941–1943 působilo propojení sesterské společnosti v Chelmku k firmě Max Badura ve Lvově / Schuhvertrieb Max Badura, Lemberg (působení ředitelů Reinholda Dubberkeho a Joachima Schulz-Bundteho); firma Max Badura byla založena v prosinci 1941 s cílem zásobovat asi 25 baťovských prodejen v Haliči, obchodovala také s chemikáliemi pro koželužny a působila ještě ke dni 31. prosince 1943

---

Zdroje:

• Z. Pokluda – J. Herman – M. Balaban, Baťa na všech kontinentech, Zlín 2020, ISBN 978-80-7454-928-1
• Problem szewski v Polsce, Chełmek 1935.
• Jerzy Lipowski – Przemyslaw Marcisz, 35 lat fabryki obuwia w Chełmku, Chelmek 1967.
• Z. Guzowski – O. Jędrzejczyk, Czterdzieści lat Południowych Zakładów Skórzanych w Chełmku, Chełmek 1972.
• H. Iwanek – F. Pactwa – J. Wala, Południowe Zakłady Przemysłu Skórzanego „Chełmek“, Chełmek 1982.
• Tomáš J. Baťa – Švec pro celý svět, Praha 1991
• Tadeusz Siekiera, Baťa – organizacja i zarządzanie, Kraków 1995.
• Zpravodaj Klubu Absolventů Baťovy školy práce Zlín, č. 36, prosinec 1998
• Ludvík Ševeček – Ladislava Horňáková, Satelity funkcionalistického Zlína, Zlín 1998, ISBN 80-85052-30-X
• Jacek Pyka, Tomáš Baťa v Polsku, In: Tomáš Baťa, doba a společnost, Brno 2007.
• Jacek Pyka, Działalność firmy Baťa w Chełmku jako inwestora zahranicznego w warunkach społeczno-gospodarczych Polski v latách 1929-1939, Katovice 2012.
• Sebastian Piatkowski, Zydowscy robotnicy przymusowi w radomsiej fabrice obuwia Bata (1941-1943). In: Kwartalnik Historii Zydow (3), 2008, s. 323.
• Veronika Hlávková, Firma Baťa v Polsku, In: Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis (1), 2008, s. 495-510.
• Martin Marek, Zasutá minulost? Baťův koncern ve střední Evropě za druhé světové války, In: Hospodářské dějiny, 27/2, Praha 2012, s. 191-232.
• David Valůšek, Formování obchodní sítě firmy Baťa do roku 1930. In: Vývoj obchodu na Moravě od počátků do roku 1945. Hodonín 2012, s. 73-83.
• Jaroslav Pospíšil – Hana Pospíšilová, Rub a líc baťovských sporů, Zlín 2012, ISBN 978-80-7473-037-5
• Arkadiusz Markowski – Chelmek. Baťovo polské tovární město. In: Historica (2), 2013, s. 152-164.
• David Kolumber – Spory o Baťův odkaz, Ostrava 2016
• Martin Jemelka – Ondřej Ševeček, Tovární města Baťova koncernu, Praha 2016, ISBN 978-80-200-2635-4
• Halina Hebda – W widlach Wisly i Przemszy
• Anna Syska – Agnieszka Woźniakowska, Polski wątek Tomáša Bati
• Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Zlín, Česko