Na území Rumunska měla firma Baťa již od roku 1918. V roce 1930 byla založena sesterská společnost, která organizovala obchodování s obuví. V roce 1936 byly zřízeny další dvě výrobní a obchodní společnosti – jejich působení skončilo počátkem čtyřicátých let. Dvě nové společnosti pak vznikly v letech 1940 a 1942. Podnikání skončilo po znárodnění (1948–1949).
- na území rumunského státu měl Tomáš Baťa prodejny již v letech 1918–1924, ale jejich provoz byl jen dočasný
- koncem března 1930 byla valnou hromadou zřízena sesterská společnost Bata S. A. R., Bucureşti (Bukurešť); toho roku v Rumunsku firma Baťa provozovala síť prodejen: Bukurešť, Galac, Kišiněv (Kišiněv dnes v Moldávii); v roce 1931 bylo v prodejnách zaměstnáno 57 pracovníků
- 1932 byly zrušeny prodejny v Kišiněvě, Galaci a Bukurešti
- po roce 1932 firma neměla v zemi vlastní prodejny, export obuvi do Rumunska činil v roce 1933 – 133 000 párů, v roce 1938 – 73 000 párů
- na přelomu let 1936/1937 nová sesterská společnost Romcar S. A. R, Bucureşti (Bukurešť) vybudovala továrnu na výrobu sazí v obci Bucşani nedaleko Ploieşti; k 31. prosinci 1940 společnost zanikla fúzí s Bata S. A. R. Bukurešť; v roce 1941 byl výrobní sortiment továrny v Bucşanech rozšířen o výrobu krémů
- v roce 1936 byla zřízena sesterská společnost Veloromana S. A. R, Bucureşti (Bukurešť) pro prodej a výrobu pneumatik; asi roku 1940 končila Veloromana s prodejem pneumatik a působení této společnosti ustalo
- v Bukurešti byla dne 21. 5. 1940 zřízena další sesterská společnost Drata S. A. R., Bucureşti (Bukurešť), která provozovala výrobu a prodej obuvi; zpočátku měla společnost 6 prodejen; v továrně na obuv počet zaměstnanců klesal ze 110 (roku 1940) na 87 (roku 1942), naproti tomu počet zaměstnanců v prodejnách stoupal z 20 (roku 1940) na 55 (roku 1942); výroba obuvi v továrně klesla ze 49 000 párů (roku 1940) na 39 000 (roku 1943), prodej obuvi činil 123 000 párů (roku 1940) a poté 88 000 párů (roku 1943); v továrně byla v roce 1943 vybudována nová výrobní hala, v červenci 1944 byla továrna poničena spojeneckým náletem
- společnosti Romcar bylo v roce 1942 nařízením rumunské vlády znemožněno pokračování ve výrobě, továrna pod vynuceným nátlakem odprodána; z Bucşan byli zaměstnanci i výroba krémů převedeni do firemní výrobny v Bukurešti (areál baťovské společnosti Drata)
- firma Baťa zřídila dne 25. 9. 1942 sesterskou společnost Cotva S. A. R., Bucureşti (Bukurešť) se zaměřením na velkoobchod s různým zbožím
- ve válečných letech společnost Bata S. A. R., Bukurešť měla stabilní počet zaměstnanců: 11 osob (1939) – 16 osob (1943) a působila při organizaci obchodování s obuví
- po skončení války byly baťovské společnosti v Rumunsku podřízeny vnucené správě; společnost Drata byla znárodněna v červnu 1948; společnost Bata S. A. R byla na konci roku 1949 insolventní a společnost Cotva poslána do likvidace
Zdroje:
- Z. Pokluda – J. Herman – M. Balaban, Baťa na všech kontinentech, Zlín 2020, ISBN 978-80-7454-928-1
- Martin Marek, Bouřlivá léta: Baťovské podnikatelské aktivity v širší střední Evropě za druhé světové války, In: Slovanský přehled – Slovanské historické studie, 3/2014, roč. 100, s. 629-687. ISSN 0037-6922
- Jaroslav Pagáč, Tomáš Baťa a 30 let jeho podnikatelské práce, Praha 1926
- David Kolumber, Spory o Baťův odkaz, Ostrava 2016, ISBN 978-80-7418-252-5
- Bohumil Lehár, Dějiny Baťova koncernu, Praha 1960
- Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Zlín, Česko
